skip to main |
skip to sidebar
Byl jsem odpoledne pro peníze, na zpáteční cestě jsem zajel schválně ke trainu pro Tvůj list – pošta však ještě nebyla roztříděna, musel jsem s nepořízenou zpět. –
Doma jsem kvapem vyřídil úřední věci, abych potom – až přijde pošta – měl volnou chvíli pro sebe a pro Tvůj list, na nějž se již tři dni tolik těším. – Dienststücky pod rukou jen hrály – a já půl hodiny potom ještě čekal s toužebností na ordonance, jenž jistě přinese ten dlouhý dopis. – Konečně už jde, srdce vesele zabušilo ---
a zase zklamání! Nevím už, jak si to mám vysvětlit.
Lístek, na němž oznamuješ, že večer napíšeš dopis, byl psán 4/8, na poštu dáván 5/8 – a 8/8 byl již zde; dnes 10/8 a já stále mám čekat – tož ještě plných 24 hodin!
Máničko, nevíš, jak je mně teskno –
Líbám Tě mnohokrát
Vláďa