Drahý Broučku,
dnes mimořádně se pouštím do dopisu již odpoledne. Jsem z celého štábu sám doma, spát nemohu, protože každou chvíli přicházejí ordonanci s meldunky a dienststücky, - ale nejsem, jak si asi myslíte, proto ve špatné náladě.
Tož naši páni se dnes vypravili do divadla. Vystupuje tu pohostinsky v našem „Zitatheater“ společnost intimního divadla vídeňského. Hraje se v lese, v přírodě (obrázek přiložen) asi dva kilometry za frontou.
No a já sedím pod podloubím naší chaloupky a přemýšlím právě, jak Vám mám ten půdorys znázornit. Stavitelem nejsem, techniku jsem vídával na Karlově náměstí vždycky od zdaleka – ale nouze naučila Dalibora housti, vojna naučila Tománka rýsovat.
To všechno jest 4 metry pod zemí, střecha je po egyptském způsobu atd. atd.
Hurá – pošta je tu! Od Vás dopis – no to musíte teď chvíli počkat!!
Chtěl jsem „einschaltovat“ malou pausu, a píšu až po večeři! Váš vzácný milý drahý dopis jsem četl xkrát, v tom přišlo panstvo z divadla, byl konec, potom čas k večeři – a teď mě ještě lákají do karet, teď kdy v hlavě všechno víří, srdce poskakuje jak tancující derviš a oči září radostí jak jubileum. Pro nic nemám smyslu – jen se patřím na baculatou stařenečku, na černou Venuši mezi palmami, na Vás, Broučku –
Ale musím si ještě jednou přečíst Vaše drahé psaňátko. Pausa - -
Milý okáči, dnes nepíšu dále – mám příliš velkou radost, a bojím se, že bych napsal v zápalu nějaký nesmysl (ono se jich sice v každém mém dopise hemží celé stádo, ale dnes by se mohl mezi řádky objevit nějaký kardinální!).
Tož Vás upřímně zdravím, za miloučký dopis co nejvřeleji děkuji – ale zítra přijdu na Vaše řádečky s pitevním nožíkem!
Těšte se!
Vláďa
NB. Ještě jsem vyšťáral mezi lístky jednu fotografii, ne příliš zdařilou, ale dosti zajímavou. Jest to naše vyhlídka z první linie: voda, bahno, dráty, a pod kopcem (ty bílé čáry) Moskal.
Mám tisíc chutí pustit se ještě teď do rozboru Vašeho dopisu, ale k tomu třeba klidu a rozvahy – dnes nejsem s to!
Mějte se královsky! – Budu dnes dlouho vzpomínat a ještě několikrát Váš dopis číst.
Zdravím Vás upřímně a líbám Vaši pravou ručku na konečky něžných prstíků.
5. dubna 2008
23/6 1917
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
8 komentářů:
meldunk - z něm. hlášení
„Zitatheater“ - snad pojmenované podle Zity Bourbonsko-Parmské, poslední rakouské císařovny a české královny
intimní divadlo vídeňské - Intimes Theater v Praterstrasse č. 34 v Leopoldstadtu, založeno v roce 1898 jako Nestroyhof (architekt Oskar Marmorek - secese), hlavní židovská scéna ve Vídni; do roku 1938, kdy bylo zrušeno nacisty, neslo mnoho názvů; po druhé válce přetvořeno na tržnici.
technika na Karlově náměstí - český Polytechnický ústav sídlil od r. 1874 v nové budově na Karlově náměstí (architekt Ignác Vojtěch Ullmann), dnes budova ČVUT
střecha po egyptském způsobu - plochá, rovná střecha
„einschaltovat“ - něm. einschalten = vložit
tancující derviš - příslovečné spojení odvozené od extatických tanců tureckých asketických mnichů - dervišů
Moskal - zřejmě ve vojenské hantýrce "Rusové" - odvozeno od polského a ukrajinského označení obyvatel Moskvy (zde též časté příjmení)
Okomentovat